Léto na Fakultě strojní bylo ve znamení obrábění a 3D tisku

Celkem tři kurzy nabídla letos o prázdninách středoškolákům Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni. Účastníci měli možnost poznat technické obory především prakticky. Místo pouhého sledování výrobního procesu si sami udělali návrh, naprogramovali stroje, obráběli materiál nebo vytvořili vlastní 3D model a pak to všechno proměnili ve skutečný výrobek. 

Letní škola eNCéčko na katedře technologie obrábění nabídla tentokrát hned dva kurzy. V prvním z nich se v červenci začátečníci poprvé setkali s velkými obráběcími CNC stroji a pod vedením studenta fakulty a zkušeného trenéra mladých talentů Jiřího Hrušky se učili základy jejich programování a obsluhy. Vlastnoručně si tak vyrobili stojany na mobil a chytré hodinky. Po úspěšném absolvování odborného testu pak získali mezinárodní certifikát SolidCAM, který ověřuje jejich znalosti v oblasti programování a frézování CNC strojů.

Další kurz byl v srpnu a mířil na zkušenější obráběče. Přihlásilo se do něj několik absolventů loňského pilotního ročníku letní školy eNCéčko a také jeden účastník letošního základního kurzu. Na pokročilé čekala náročnější úloha: vyrobit vlastní sluneční brýle kombinací obrábění a kovového 3D tisku. I tento kurz vedl Jiří Hruška.

„Zatímco na letní škole pro začátečníky seznamujeme studenty především se základy NC programování a obsluhy obráběcích strojů, eNCéčko pro pokročilé jsem koncipoval jako navazující program zaměřený na komplexnější úlohy a větší samostatnost,“ vysvětlil Jiří Hruška. Účastníci si podle něj prošli celý výrobní proces – od technologické rozvahy a programování víceosého obrábění přes přípravu seřizovacích listů a obsluhu stroje až po finální montáž. Všichni studující to zvládli a domů si tak mohli odnést originální a funkční doplněk.

„Na této úloze bylo dobře vidět, jaký pokrok studenti během týdne udělali a s jakým zaujetím dokázali propojit získané znalosti s reálnou výrobou. Neodnesli si tak pouze vlastní výrobek, ale především praktickou zkušenost s návazností jednotlivých kroků moderního výrobního procesu,“ dodal Jiří Hruška. Pozitivně hodnotili kurz také sami účastníci. V anonymním dotazníku jeden z nich chválil například kvalitu výuky: „Vysvětlování bylo perfektně přizpůsobeno laikům. Výklad dokáže pochopit i člověk s velmi malou až žádnou předešlou zkušeností.“

Závěr prázdnin na Fakultě strojní pak patřil premiérové letní škole 3D Print Camp, kterou připravila katedra konstruování strojů. Mladí nadšenci se během týdne seznamovali s možnostmi využití plastového 3D tisku v moderním strojírenství a naučili se tuto technologii také používat. „Každý z účastníků se během týdne pustil do vlastního projektu podle svých zájmů a připravil si tak osobní výrobek od prvotního nápadu až po jeho realizaci. Všichni skvěle zvládli vymyslet koncept, vytvořit 3D model, nachystat jej pro výrobu a následně zadat do 3D tisku,“ popsal lektor Ondřej Špaček, který se plastovým 3D tiskem zabývá ve svém doktorském studiu. Mezi výrobky, které si účastníci odnesli domů, byly například kytara, letadlo, trolejbus nebo pohár.

Všechny tři letní kurzy podle proděkana Fakulty strojní Milana Edla prokázaly, že i přes klesající zájem mladých lidí o technické obory stojí za to věnovat se talentovaným studentům, které technika naopak baví a chtějí se jí zabývat i ve volném čase. Letní školy mají tyto zájemce také motivovat k pozdějšímu výběru technické vysoké školy.